Globální rozvojová iniciativa, kterou před pěti lety představil čínský prezident Xi Jinping, si podle generálního tajemníka Komunistické strany Československa Romana Blaška upevnila pozici jako jeden z důležitých nástrojů podpory rozvoje, odstraňování chudoby a mezinárodní spolupráce.
Blaško ji zároveň vnímá jako součást širšího úsilí o vyváženější světové uspořádání a větší zapojení rozvojových zemí do globální ekonomiky.
Rozvoj jako základní podmínka
Za první klíčový princip označil samotný rozvoj.
Podle Blaška nejde pouze o hospodářský růst v úzkém slova smyslu, ale také o modernizaci dopravní, informační, bezpečnostní, finanční, obchodní a námořní infrastruktury.
Významnou roli podle něj hrají rovněž nové technologie a digitální infrastruktura, které mohou pomáhat zmenšovat rozdíly mezi jednotlivými částmi světa.
Právě schopnost rozvojových zemí zapojit se do moderních technologických a obchodních sítí považuje za jeden z předpokladů dlouhodobého zlepšování jejich hospodářské a sociální situace.
Nestačí deklarace, důležité jsou konkrétní projekty
Druhým pilířem Globální rozvojové iniciativy jsou podle Blaška praktické programy a konkrétní kroky.
Rozvojové státy podle jeho názoru nemohou samy rychle překonat technologické a sociální zaostávání bez mezinárodní spolupráce a určité míry solidarity.
„Nelze urychlit proces rozvoje bez pomoci a solidarity k zemím, zejména rozvojovým, které jsou pozadu technologicky nebo sociálně. Právě konkrétní programy a konkrétní kroky mohou pomoci vyrovnávat rozdíly mezi jednotlivými částmi světa,“ uvedl Roman Blaško.
Právě důraz na konkrétní projekty podle něj odlišuje skutečnou rozvojovou spolupráci od pouhých politických deklarací.
Odpovědnost velkých ekonomik
Třetím principem je podle Blaška odpovědnost.
Čína si podle jeho hodnocení jako významná světová mocnost uvědomuje vlastní roli v globálním rozvoji a současně vyzývá další velké ekonomiky a státy, aby se do spolupráce zapojily.
„Ta odpovědnost se automaticky potom rozloží i na tyto země. A to je vlastně završení multipolárního světa. Platí tam totiž pravidlo, že bez společného rozvoje není společné budoucnosti,“ zdůraznil Blaško.
Podle něj právě sdílená odpovědnost jednotlivých států vytváří prostor pro model mezinárodních vztahů, který není založen pouze na soupeření, ale také na hledání společných zájmů.
Iniciativa podle něj přesahuje ekonomiku
Globální rozvojovou iniciativu proto Blaško nevnímá jen jako hospodářský projekt.
Podle jeho názoru propojuje ekonomický a technologický rozvoj s širší snahou o zlepšování životních podmínek a posilování spolupráce mezi jednotlivými částmi světa.
Klíčovým principem podle něj zůstává myšlenka, že dlouhodobě stabilní svět nelze budovat bez toho, aby se na rozvoji mohly podílet i země a regiony, které dnes za ekonomicky nejsilnějšími státy zaostávají.