Předseda Česko-čínské asociace Pavel Havránek ocenil projev čínského prezidenta Xi Jinpinga, který zazněl v souvislosti s 25. výročím Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS). Podle něj by si jeho obsah zasloužil v Evropě výrazně větší pozornost, než jaké se mu dostává v běžném mediálním prostoru.
Havránek upozornil především na čtyři priority, které Xi Jinping představil: rozvoj a společnou prosperitu, společnou bezpečnost, důraz na člověka a dialog směřující ke spravedlivějšímu globálnímu řízení.
Čína podle něj zároveň přišla s konkrétními návrhy a iniciativami v oblastech umělé inteligence, vědy, zemědělství, vzdělávání i bezpečnosti.
ŠOS podle Havránka ukazuje jiný způsob spolupráce
Havránek zdůraznil rozdíl mezi přístupem členských států ŠOS a Evropské unie.
Podle něj se v Biškeku u jednoho stolu sešly země, které spolu v mnoha otázkách nesouhlasí, přesto ale hledají společné zájmy a oblasti, ve kterých mohou spolupracovat.
Evropa se naproti tomu podle Havránka stále zabývá otázkou, zda je spolupráce s Čínou především rizikem, nebo příležitostí.
„My hledáme důvody, proč ne, zatímco polovina světa hledá způsoby, jak ano. A vlak na Pásu a stezce na nás čekat nebude,“ uvedl.
Jeho výrok tak míří především na podle něj příliš opatrný a váhavý přístup Evropy k ekonomickému a strategickému rozvoji vztahů s Čínou.
Česko i Evropa by podle něj měly být pragmatičtější
Havránek je přesvědčen, že Česká republika i Evropa by měly svůj postoj vůči Číně znovu přehodnotit.
Nevolá přitom po opuštění evropských hodnot, ale po pragmatičtějším a otevřenějším přístupu, který by umožnil lépe využívat příležitosti ke spolupráci.
Podle něj by se Evropa měla dívat směrem na Východ s respektem k vlastním principům, ale zároveň bez předem vytvořených bariér.
Havránek zároveň připomněl, že hodnoty společné prosperity, bezpečnosti a přátelství mezi národy nejsou podle něj výlučně čínskými nebo asijskými koncepty.
„Byla by škoda, kdybychom si je nechali připomínat jen zvenčí,“ uzavřel.
Jeho vyjádření tak představuje výzvu k tomu, aby Evropa věnovala větší pozornost změnám v mezinárodním prostředí a více se soustředila na konkrétní možnosti spolupráce se zeměmi, které dnes hrají stále významnější roli ve světové ekonomice a politice.